Ten čas neuvěřitelně rychle utíká, nemůžu tomu uvěřit, že jsem tu už měsíc, připadá mi to jako kdybych přiletěla teprve minulý týden. Ale rozhodně nelituju toho, že jsem se rozhodla jet studovat do Kanady, jedině toho, že jsem tu jen na půl roku.
Můj první měsíc v Britské Kolumbii v Kanadě

Nejvíc ze všeho jsem se bála cesty letadlem, protože letadla nemám ráda a ještě nikdy jsem neletěla sama a ani nikdy nepřestupovala na letišti. Ale nakonec bylo vše víceméně v pořádku a po 21 hodinách cesty mě na letišti v městě Kamloops přivítaly moje host mamka a ségra. Ten první den byl podle mě nejhorší. Byla jsem vyčerpaná z cesty, stále smutná z loučení s mou českou rodinou na 5 měsíců a nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem opravdu v Kanadě. Ale od té doby bylo vše čím dál lepší. S mojí hostitelskou rodinou jsem si opravdu sedla, jsou velmi milí, vždycky se mi snaží se vším pomoct a vyhovět. Další den přijela i moje host ségra z Německa, ze které se stala jedna z mých nejlepších kamarádek a trávíme spolu hodně času.
Můj první den na kanadské Valleyview secondary byl mnohem jednodušší než jsem čekala. Valleyview je sice velká škola, ale nás všech 58 international studentů dostalo mapu, rozvrh, provedli nás po celé škole a úplně všichni nám byli kdykoliv ochotni pomoct a poradit. Poté už začala moje první hodina Life science. Mám také Art, Fitness and conditioning a Outdoor education (to je asi nejlepší předmět, co jsem si mohla vybrat – jezdíme na spoustu výletů, hrajeme hry a měli jsme i 2denní backpacking trip s tímhle předmětem).Velký rozdíl od české školy je přístup učitelů. Celkově jsou velmi přátelští, chápající a mají ohledy na to, že někdy úplně nerozumím. I když pro mě bylo ihned ze začátku celkem jednoduché všem porozumět a domluvit se. Proto jsem měla na konci dne už spoustu nových kamarádů (spíše další internationals), se kterými jsem hned první týden šla nakupovat a taky jsme se společně pokusili přidat do školního volejbalové týmu a i když to nevyšlo, tak jsem si to se všemi užila. Nakonec jsem se přidala k cheerleading týmu, kde jsem potkala spoustu fajn holek. Také chodím mimo školu na kurzy lezení, kde jsem se začala bavit více i s kanadskými kamarády. Nikde není těžké se začít s někým bavit, protože Kanaďané jsou opravdu velmi milí a přátelští, například v obchodech strávím vždy hodně času jenom povídáním na pokladně.
Můj pobyt si také užívám díky spoustě výletů a aktivit, které pořádá zdejší program skoro každý týden pro všechny international studenty, aby jsme lépe poznali kanadskou nádhernou přírodu, kulturu a poznali nové lidi. (Pizza party, Terry Fox run, discgolf, hike v horách, gold panning, příští měsíc pojedu na výlet do Vancouveru a spoustu dalších).
Neustále trávím čas s kamarády, hostitelskou rodinou nebo i objevuji sama, ale už jsem si na všechno zvykla a všechno si opravdu užívám, tak že mi ani tolik nechybí moje česká rodina. Už se moc těším, co dalšího tu ještě zažiju.














