Ten den si už budu pamatovat napořád. Bylo 19. července 2022, když jsem jela autobusem za mamkou na oběd a zrovna mi přišla umístěnka. Začala jsem brečet jako želva, protože jsem na umístění čekala už od dubna a pomalu ztrácela naději, že by si mě někdo vybral… Jak už asi víte, tak jsem dostala umístění do státu Oklahoma, který by si asi každý nepředstavoval jako vysněný (a věřte mi, že já nejdříve také ne), ale už po měsíci tady jsem si uvědomila, že to opravdu není tak moc o státu, ale o tom s kým ten rok trávíte.
Cesta, začátky a velká rodina v Oklahomě
Každopádně mé poslední dny doma utíkaly tak hrozně rychle, že jsem si ani neuvědomovala, co se opravdu děje a nastal den odletu. To bylo 6. srpna a už teď vám můžu říct, že to byla jedna z největších výzev, které jsem kdy podstoupila. Letadlem jsem sice letěla více než stokrát, ale nikdy ne sama. Měla jsem dva přestupy a když jsem po asi 22 hodinách byla na místě a poprvé se viděla se svoji host rodinou, říkala jsem si, že už zvládnu asi všechno.
Moje host rodina je velká, což je super, protože nemám skoro možnost být chvilku sama. Mám dvě sestry o trošku starší než já a mladšího bratra, se kterým je vždycky sranda. Také tady s námi bydlí 4 psi a 3 kočky, které jsem nikdy doma nemohla mít.
Připadá mi, že už jsem toho zažila hodně a strašně rychle to utíká. Byla jsem poprvé na baseballu, což bylo úžasný, hlavně ta atmosféra. Taky jsem zažila Back to School Bash, to byla taková barevná párty (doslova), kde jsme po sobě dokola házeli barevné balónky a stříkali z vodních pistolek. Navštívila jsem dokonce i pouť a Barnyard.
Takto bych tento díl ukončila a příště Vám něco řeknu o americké High School, fotbalových hrách a Homecomingu.