První školní den mě čekal 11.srpna, a tak jsem měla něco přes týden na zařizování a všechny přípravy. Během prvního dne, kdy jsme jeli do města zařídit telefon, nakoupit a najíst se, jsem zažila na vlastní kůži to, o čem všichni mluví. Všechno je v Texasu větší. A to opravdu VŠECHNO. Když vyjedete na silnici, nejspíše neuvidíte moc jiných aut než jejich obří Tracky. V obchodě si můžete koupit balení cereálií či toustového chleba asi tak na půl  roku😂 a když si ve fast foodu objednáte malé pití a hranolky, nejspíš to bude větší, než jsou u nás velké. 

Doma jsem se první týden cítila spíše jako na návštěvě a styděla jsem se udělat cokoliv bez zeptání. I když mi hostující rodiče opakovaně řekli, že se na věci, jako je jídlo, zapnutí televize a podobně, ptát nemusím. 

První školní den proběhl lépe, než jsem očekávala. Všichni učitelé jsou milí a jejich přístup je spíše kamarádský. 

Měla jsem možnost vybrat si některé předměty jako je kriminalistika či zdravý životní styl & vaření, z čehož jsem byla opravdu nadšená, jelikož takovou možnost u nás na gymplu nemám. Každý den máme stejný rozvrh, a tak si ho letos pamatuji dříve než na konci školního roku😂. Moje poslední hodina je Athletics (něco jako tělocvik, ale jen pro ty, co dělají nějaký sport). Zde jsem měla největší příležitost si najít kamarádky, jelikož zde mám prostor komunikovat více než ve třídě. Celkově hledání kamarádů je tu jednodušší, protože Američané jsou hodně otevření a komunikativní. S kamarády jsem během prvního měsíce zažila několik narozeninových oslav, které jsem si moc užila. Byla jsem na několika zápasech amerického fotbalu, na které jsem se moc těšila již v Česku, protože opravdu nic takového tam nemáme. Celé město tu žije středoškolským fotbalem a pro každého znamená pátek večer football game. 

Před týdnem jsem se připojila do cross country týmu, a tak mám čtyřikrát týdně trénink v 6:40 před školou. Už se moc těším až začne soccer sezóna, jelikož mimoškolní aktivity tu dělají nejlepší zážitky. 

Po prvním měsíci mohu říci, že je tu spoustu věcí, které jsou naprosto úžasné a chtěla bych je v Česku, ale je tu i spousta věcí, po kterých se mi stýská. Moje hostující rodina není tak aktivní jako moje rodina v Česku, a tak se mi v dlouhých chvílích o víkendech stýská. Stále je tu spoustu věcí, na které si zvykám. Například kdybych si tu chtěla vyjít jen tak na procházku, tak na mě budou všichni troubit, nebo zastaví a zeptají se, jestli jsem v pořádku, protože tady nikdo nikam pěšky nechodí. 

Každý týden mám ale víc a víc kamarádů, se kterými plánujeme spoustu aktivit a všichni jsou nadšení mě vzít na nějaká místa či aktivity, které v Česku nemáme. V následujícím měsíci možná pojedu s hostující rodinou na fotbalový zápas do Dallasu či Houstonu. Tak se můžete těšit na další blog😄.